2.8.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené
JUDr. Věra Bognárová
NahoruVnitřní předpis zaměstnavatele upravující čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené
Zaměstnavatel ....................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)
zastoupený ..................................
vydává tento vnitřní předpis
upravující postup při čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené zaměstnanců.
1. Tento vnitřní předpis upravuje postup při čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené zaměstnanců a při poskytování pracovního volna z důvodu péče o dítě. Vnitřní předpis v souladu se zákoníkem práce stanoví povinnosti zaměstnanců při čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, upravuje povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s čerpáním mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a upravuje povinnosti vedoucích zaměstnanců v návaznosti na čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené podřízených zaměstnanců. Vnitřní předpis upravuje také postup zaměstnavatele při zajišťování práce, kterou konají zaměstnanci čerpající rodičovskou a mateřskou nebo otcovskou dovolenou.
2. Definice použitých pojmů.
a) Mateřská dovolená se poskytuje zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě podle § 195 ZP a náleží jí po dobu 28 týdnů. Porodí-li žena zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem. Mateřská dovolená nepřísluší zaměstnancům mužům.
b) Otcovská dovolená se poskytuje zaměstnancům v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně. Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až 38d ZNP. Nárok na otcovskou podle těchto ustanovení má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem nebo které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Nárok na otcovskou má též pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, se narodilo mrtvé, nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození. Podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
c) Rodičovská dovolená přísluší zaměstnancům k prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen rodičovskou dovolenou poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Písemnou žádost o rodičovskou dovolenou podává zaměstnanec alespoň 30 dnů před jejím nástupem, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně; žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně. Zaměstnanec muž má právo na rodičovskou dovolenou až ode dne narození dítěte. Pro poskytnutí rodičovské dovolené není rozhodující, zda a v jakém rozsahu žádá o rodičovskou dovolenou druhý rodič dítěte.
d) Pracovní volno k prohloubení péče o dítě může být zaměstnanci pečujícímu o dítě zaměstnavatelem poskytnuto na základě jeho žádosti. Na rozdíl od mateřské, otcovské a rodičovské dovolené zaměstnanci právo na poskytnutí pracovního volna nevzniká a záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Pracovní volno se poskytuje bez náhrady mzdy nebo platu.
3. Zaměstnankyně je povinna oznámit zaměstnavateli čerpání mateřské dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném ošetřujícím lékařem. Tuto žádost předává ................ (uvést komu). Mateřská dovolená se poskytuje v rozsahu závislém na počtu narozených dětí. Ženě, která porodí jedno dítě, přísluší mateřská dovolená v rozsahu 28 týdnů, pokud porodí více dětí, náleží jí mateřská dovolená v rozsahu 37 týdnů. Mateřská dovolená se poskytuje ode dne, který je uveden jako den nástupu na mateřskou dovolenou v rozhodnutí příslušného lékaře. Právo na mateřskou dovolenou představující pracovní volno poskytované podle § 195 ZP nezávisí na tom, zda zaměstnankyně má právo na peněžitou pomoc v mateřství poskytovanou podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
4. Zaměstnanec má právo na otcovskou dovolenou od narození dítěte a přísluší mu po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až 38d ZNP. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí. Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli den nástupu na otcovskou dovolenou ................ (uvést komu). Právo na otcovskou dovolenou představující pracovní volno poskytované podle § 195a ZP závisí na tom, zda má zaměstnanec má právo na poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až 38d ZNP. Pokud právo na tuto dávku nemá, otcovská zaměstnanci nepřísluší, může však zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou.
5. Pokud chce zaměstnankyně a zaměstnanec čerpat rodičovskou dovolenou, jsou povinni zaměstnavatele předem požádat o její čerpání a v žádosti jsou povinni uvést požadovaný rozsah čerpané dovolené. Žádost je možné podávat opakovaně. Žádost se podává písemně, a to ................ (uvést komu). Žádost podává zaměstnanec alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. Zaměstnavatel je povinen žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vždy vyhovět, a to v rozsahu, o jaký zaměstnanec požádá. Rodičovská dovolená se poskytuje maximálně do věku 3 let dítěte. Právo na rodičovskou dovolenou jako pracovní volno poskytované podle § 196 ZP nezávisí na tom, zda zaměstnanec současně žádá o poskytování rodičovského příspěvku a v jakém rozsahu podle zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře jej čerpá.
6. Před odchodem na mateřskou dovolenou ženy, otcovskou dovolenou muže a rodičovskou dovolenou muže, je zaměstnanec povinen předat úkoly a pracoviště nadřízenému zaměstnanci. O předání se vyhotovuje protokol.
7. Pokud chce zaměstnanec pečovat o dítě po uplynutí rodičovské dovolené poskytované do 3 let věku dítěte, může zaměstnavatele požádat o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu. Žádost se podává písemně .......... (uvést komu). Zaměstnanec je povinen žádost podat alespoň (např. jeden měsíc) před požadovaným dnem počátku poskytnutého pracovního volna a svou žádost je povinen zdůvodnit. Zaměstnanec na pracovní volno právo nemá, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. O žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna rozhoduje ............. (uvést kdo). Při povolení žádosti o poskytnutí pracovního volna si musí zaměstnanec, který o poskytnutí pracovního volna rozhoduje, vyžádat stanovisko vedoucího zaměstnance nadřízeného zaměstnanci, který o poskytnutí pracovního volna žádá. Součástí stanoviska nadřízeného zaměstnance musí být i posouzení, jakým způsobem bude zajištěn výkon pracovní činnosti konané zaměstnancem, který o pracovní volno z důvodu péče o dítě ve věku nad 3 roky žádá. Rozhodnutí o povolení pracovního volna nebo zamítnutí žádosti musí zaměstnavatel zaslat alespoň (např. jeden týden) před požadovaným dnem počátku čerpání pracovního volna žádajícímu zaměstnanci. Zaměstnavatel při povolení žádosti o poskytnutí pracovního volna je oprávněn navrhnout změnu rozsahu pracovního volna, o které zaměstnanec žádá, v nižším rozsahu, než je žádost uplatněna.
8. Po dobu trvající překážky v práci z důvodu čerpání mateřské a rodičovské dovolené nebo poskytnutého pracovního volna z důvodu péče o dítě musí být výkon pracovní činnosti za takto nepřítomného zaměstnance zajištěn výhradně na dobu určitou po dobu trvání této překážky. Za splnění této povinnosti odpovídá......... (uvést jméno nebo pracovní místo). Pokud vedoucí zaměstnanec žádá o sjednání změny pracovní smlouvy nebo přijetí nového zaměstnance na takto dočasně uvolněné pracovní místo, musí v návrhu na změnu pracovní smlouvy nebo sjednání pracovní smlouvy výslovně uvést, že se jedná o pracovní místo obsazené zaměstnancem, který čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo je mu poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě a v jakém rozsahu. Obdobně se postupuje při čerpání otcovské dovolené, bude-li nezbytné po dobu jejího čerpání výkon pracovní činnosti nepřítomného zaměstnance vykonávat.
9. Zaměstnankyni, která se vrací do práce po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnance po skončení otcovské dovolené a zaměstnance po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let, zařadí zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště, ze kterého odcházeli na mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou. Pouze v případě, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, budou zařazeni podle pracovní smlouvy.
10. Zaměstnance, který se vrací do práce po uplynutí čerpání rodičovské dovolené ode dne, kdy dítě dosáhne věku 2 let nebo po uplynutí doby sjednaného pracovního volna, zařadí zaměstnavatel na práci a pracoviště odpovídající podmínkám sjednaným v pracovní smlouvě, včetně případně sjednaných následujících změn či dodatků.
11. Před ukončením mateřské dovolené může zaměstnankyně požádat o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené. Stejné právo má i zaměstnanec, který čerpá otcovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Žádost musí být písemná, oprávněný zaměstnanec ji doručuje ......... (uvést komu). Zaměstnavatel je povinen žádosti o čerpání dovolené vyhovět, za podmínky, že žádost bude doručena nejpozději v den ukončení čerpání mateřské, otcovské nebo u muže rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené matky.
12. Zaměstnanci, kteří čerpají mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, případně je jim poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě, mají právo přístupu na intranetovou síť i v době trvání této překážky. Přístupové kódy jim zůstávají (případně uvést další oprávnění, která zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytovat).
13. Zaměstnanci, kteří čerpají mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, případně je jim poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě, se mohou v průběhu čerpání pracovního volna kdykoliv písemně nebo jiným způsobem obrátit na zaměstnavatele se žádostí o vysvětlení postupu či se žádostí o poskytnutí informace o jejich právech a nárocích. Zaměstnavatel sdělí zaměstnanci před odchodem na překážku v práci jméno zaměstnance, případně označení jeho funkce, se kterým mohou své dotazy řešit. Za splnění této povinnosti u zaměstnavatele odpovídá .................... (uvést jméno nebo pracovní místo).
14. Na zaměstnance čerpající mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, případně čerpající pracovní volno z důvodu péče o dítě, se jinak vztahují ustanovení zákoníku práce, zákona o nemocenském pojištění a zákona o státní sociální podpoře.
15. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě......... (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................
..................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená patří mezi osobní překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel je povinen podle § 191 ZP při jejich existenci nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Zaměstnanec v zákonem stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek má právo na pracovní volno v souvislosti s porodem dítěte a péči o ně a zaměstnavatel má povinnost pracovní volno poskytovat. Překážka v práci, kterou je mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, znamená také to, že pracovní poměr zaměstnance po dobu jejího trvání stále trvá, čerpáním mateřské, otcovské a rodičovské dovolené se nemění pracovní smlouva, všechna práva a povinnosti smluvním stranám pracovního poměru zůstávají, zaměstnanec pouze po určitou dobu práci nekoná. Zaměstnavatel proto musí plnit určité povinnosti i ve vztahu k zaměstnancům, kteří čerpají mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou a po ukončení překážky v práci je povinen jim opět přidělovat práci.
Mateřská dovolená se poskytuje výhradně ženě v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě podle § 195 ZP a náleží zaměstnankyni po dobu 28 týdnů. Porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Délka mateřské dovolené je závislá výhradně na počtu narozených dětí, nikoliv na osobním stavu či sociálním postavení ženy. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Zaměstnankyně oznamuje nástup mateřské dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném příslušným lékařem. Právo na poskytnutí mateřské dovolené podle § 195 ZP má i žena, která nesplňuje podmínky pro vznik práva na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 až § 38 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Mateřská dovolená jako povinně poskytované pracovní volno přísluší všem ženám v souvislosti porodem.
S účinností k 1. 12. 2022 byla do zákoníku práce zavedena další důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance, tzv. otcovská dovolená. Otcovská dovolená se poskytuje zaměstnancům otcům v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně. Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až 38d ZNP. Nárok na otcovskou podle těchto ustanovení má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem nebo které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Nárok na otcovskou má též pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, se narodilo mrtvé, nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození. Podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. V § 38a až 38d ZNP jsou stanoveny další podmínky, které musí být pro přiznáni dávky splněny. Pokud právo na tuto dávku otec pojištěnec nemá, otcovská představující pracovní volno podle § 195a ZP mu nepřísluší, může však zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou, viz dále.
Rodičovská dovolená se podle § 196 ZP poskytuje k prohloubení péče o dítě, a to výhradně na žádost oprávněné zaměstnankyně nebo zaměstnance. Oprávněný zaměstnanec proto vždy musí o čerpání rodičovské dovolené požádat. Rodičovská dovolená není "automaticky“ čerpána jenom proto, že zaměstnanec pečuje o dítě. Žádost o čerpání rodičovské dovolené musí být oprávněným zaměstnancem podána písemně. Žádost podává zaměstnanec alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně; žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovskou dovolenou mohou čerpat rodiče současně nebo střídavě. Rodičovská dovolená se nemusí čerpat vcelku. I zaměstnanec, který po určitou dobu pracuje, může o ni opětovně požádat až do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. V žádosti musí oprávněný zaměstnanec určit rozsah tohoto čerpání. Doba rodičovské dovolené čerpané zaměstnancem v rozsahu doby mateřské dovolené zaměstnankyně (28 nebo 37 týdnů podle počtu narozených dětí) má shodné právní důsledky jako mateřská dovolená ženy při posuzování této doby jako odpracované pro účely vzniku práva na dovolenou (§ 348 odst. 1 ZP).
Maximální délka rodičovské dovolené je do 3 let věku dítěte. Právo na pracovní volno k péči o dítě po dosažení tří let věku dítěte zaměstnankyně ani zaměstnanec ze zákona nemá. Zaměstnanec nebo zaměstnankyně ale mohou i po dosažení doby 3 let věku dítěte o pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatele požádat, ten však není povinen jejich žádosti vyhovět a záleží na jeho rozhodnutí, zda volno poskytne, a pokud ano, v jakém rozsahu. Neposkytne-li zaměstnavatel pracovní volno, je zaměstnanec povinen nastoupit do práce.
Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená nebo případně zaměstnanci poskytnuté pracovní volno k péči o dítě nad maximální rozsah rodičovské dovolené je z pohledu zákoníku práce posuzována jako překážka v práci. Znamená to, že pracovní poměr stále trvá, platí všechna dohodnutá pravidla a zaměstnavatel má vůči zaměstnanci povinnost po ukončení této překážky jej v pracovním poměru zaměstnávat podle předem dohodnutých pravidel. K zajištění této povinnosti musí proto zaměstnavatel pamatovat na povinnosti, které mu zákoník práce ukládá.
Návrat zaměstnankyně po ukončení mateřské dovolené, zaměstnance po ukončení otcovské dovolené nebo zaměstnanců z rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let
Zaměstnavatel musí zaměstnankyni, která se vrací do práce po čerpání mateřské dovolené i zaměstnance po čerpání otcovské dovolené zařadit po jejich návratu na původní práci a pracoviště. Pouze pokud to není možné, protože původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy. Uvedené pravidlo platí od 1. 6. 2025 i pro zařazení zaměstnance při návratu do práce po skončení rodičovské dovolené, k němuž došlo přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let.
Ustanovení § 47 ZP zpřísňuje povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy v tom, že zaměstnance musí po návratu do práce u vyjmenovaných překážek v práci zařadit na původní práci a pracoviště, na kterém zaměstnanec práci konal před odchodem na překážku v práci. Pro splnění této povinnosti si však musí zaměstnavatel vytvořit podmínky. Pokud bude potřebovat, aby práce, kterou zaměstnanec, který odchází čerpat mateřskou (nebo rodičovskou dovolenou), byla i v této době fakticky konána, musí zajistit její výkon jinou osobou pouze dočasně. To lze buď zaměstnancem, se kterým bude sjednána dohoda o změně pracovní smlouvy ve sjednaném druhu práce po dobu nepřítomnosti zaměstnankyně nebo zaměstnance, anebo pokud bude sjednáván pracovní poměr s novým zaměstnancem, musí být sjednáván pouze na dobu určitou vymezenou zástupem za mateřskou (rodičovskou) dovolenou konkrétního zaměstnance. Obdobně se postupuje i v případě otcovské dovolené, i když vzhledem k jejímu malému rozsahu 2 týdnů zajištění výkonu práce jinou osobou není zpravidla potřebné.
Pokud zaměstnavatel nevytvoří formální podmínky pro splnění této povinnosti, může se stát, že pokud se žena vrátí do zaměstnání ihned po čerpání mateřské dovolené nebo…
