2.10.10
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při poskytování darů zaměstnancům
JUDr. Věra Bognárová, Ing. Ivan Macháček
NahoruVnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při poskytování darů zaměstnancům
Zaměstnavatel .......................................................... . (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),
zastoupený ..............
vydává
vnitřní předpis upravující postup při poskytování darů zaměstnancům.
Nahoru
1. Zaměstnavatel může poskytovat svým zaměstnancům v pracovním poměru za níže uvedených podmínek a v případech dary.
2. Na poskytnutí daru nevzniká právní nárok, zaměstnavatel v každém jednotlivém případě rozhoduje, zda dar bude poskytnut.
3. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnancům věcný nebo peněžní dar jako uznání a ocenění dlouholeté práce při dosažení životního jubilea
a) dosažení věku 50 let ve výši ......... Kč
b) dosažení věku 55 let ve výši ......... Kč
c) dosažení věku 60 let ve výši ......... Kč
d) dosažení věku 65 let ve výši ......... Kč
e) dosažení věku 70 let ve výši ......... Kč
f) případně po dosažení dalších 5 let.
4. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnancům věcný nebo peněžní dar jako uznání a ocenění dlouholeté práce při příležitosti prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod ve výši ......... Kč.
5. Dar podle bodu 3 a 4 se poskytuje zaměstnanci, který ke dni jeho poskytnutí je zaměstnán u zaměstnavatele nepřetržitě po dobu delší než ............ (např. 2 roky). Za nepřetržité zaměstnání se považuje i případ, kdy zaměstnanec má sjednán pracovní poměry za dobu určitou, které na sebe bezprostředně navazují.
6. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnancům věcný dar za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. O přiznání daru a jeho výši rozhoduje na návrh vedoucích zaměstnanců ........................... (ředitel nebo statutární orgán zaměstnavatele). Věcný dar může být poskytnut do maximální hodnoty .................. (např. 10 000 Kč).
7. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnancům věcný dar při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Do počtu odpracovaných let se zahrnují výhradně doby trvání pracovního poměru, nezahrnují se doby výkonu práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pro dobu trvání pracovního poměru se sčítají všechny doby trvání pracovního poměru u zaměstnavatele včetně dob trvání pracovního poměru u jeho právních předchůdců. Doby trvání pracovního poměru pro tento účel se sčítají, i když na sebe bezprostředně nenavazují, za podmínky, že mezi skončením a navázáním dalšího pracovního poměru neuplynula doba delší než ......... (např. 6 měsíců).
8. O přiznání věcného či finančního daru rozhoduje ....................... (např. ředitel nebo statutární orgán zaměstnavatele) a vyhotovuje o něm písemné rozhodnutí. Věcný dar je předáván zpravidla veřejně.
9. Při zdanění věcných a peněžních darů se postupuje podle příslušných ustanovení zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
10. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ......................... (nejméně 1 rok).
11. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
12. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ...........................
............................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Zaměstnavatel může, ačkoliv to obecně není právní úpravou stanoveno, poskytovat zaměstnancům i jiná plnění než za výkon práce, tj. dary (odměny) peněžité nebo věcné, při stanovených příležitostech. Poskytování peněžitých nebo věcných darů je zpravidla upraveno jako jedno z možných plnění sociálních fondů.
Plnění může být poskytováno jako nárokové, ale může být také upraveno jako nenárokové, což znamená, že o něm v každém jednotlivém případě bude rozhodovat zaměstnavatel. Pokud bude zaměstnavatel rozhodovat o jednotlivých plněních, je však nutné upozornit na to, že i u nenárokových plnění by měl zaměstnavatel zohlednit zásadu dodržování rovných podmínek zaměstnanců a zaměstnance by neměl bez věcného důvodu znevýhodňovat. Při poskytování plnění a při stanovení podmínek, kterým zaměstnancům, případně za splnění jakých podmínek, bude plnění poskytovat, musí zaměstnavatel dodržet rovné zacházení a zákaz diskriminace vyjádřený v § 16 ZP a v zákonu č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon).
Poskytování darů by mělo sloužit k tomu, aby byly dodrženy důvody, pro které jsou poskytovány, a mezi zaměstnanci by neměly být činěny neodůvodněné rozdíly.
Poskytovat dary svým zaměstnancům mohou i zaměstnavatelé, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP, tj. zejména zaměstnavatel, který je organizační složkou státu, státní příspěvkovou organizací a příspěvkovou organizací zřízenou územními samosprávními celky a další v tomto ustanovení uvedení. Pravomoc k tomu mu dává § 224 odst. 2 ZP, protože toto ustanovení se vztahuje na všechny zaměstnavatele bez výjimky. Ustanovení zaměstnavateli umožňuje, aby zaměstnanci poskytoval odměnu zejména při životním a pracovním jubileu nebo při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu…
