dnes je 16.6.2024

Input:

Workaholismus - větší problém, než by se zdálo

1.7.2006, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

Workaholik jako nadřízený, kolega či podřízený? Žádná z těchto možností neskýtá důvod k radosti. Co tedy s tím?

Slovo workaholik vzniklo po vzoru „alkoholik“ a v podobě „workaholic“ se vyskytuje v americké angličtině. Ve Spojených státech ho začali používat zhruba od šedesátých let 20. století. „Závislost na práci“ (anglicky work addiction) je pojem novější a označuje přibližně totéž. Workaholismus ohrožuje zdraví pracovníka, jeho rodinné vztahy a paradoxně zhoršuje i jeho výkonnost.

Proč se závislost na práci zaměstnavatelům nevyplácí? Uveďme si nejdůležitější argumenty:

  • vyšší nemocnost u lidí závislých na práci snižuje jejich dlouhodobou výkonnost;

  • u lidí závislých na práci roste v důsledku chronické únavy riziko pracovních úrazů a chybných výkonů;

  • menší předvídatelnost pracovního výkonu u člověka závislého na práci;

  • velkou nevýhodou závislých na práci je malá pružnost, projevující se např. neochotou spolupracovat, delegovat pravomoc či požádat o pomoc. Závislý na práci má také někdy problémy se pružně přizpůsobovat měnící se situaci během pracovního procesu.

  • mnozí lidé závislí na práci nejsou schopni tolerovat chyby spolupracovníků a přitom zakrývají chyby vlastní. To nepřispívá ani k vysoké efektivitě práce ani k dobré atmosféře na pracovišti. Doporučení a rady ze strany druhých vnímají lidé závislí na práci často jako hrozbu, místo toho aby je pojímali jako užitečné podněty k zamyšlení.

  • závislost na práci má velmi negativní vliv na mezilidské vztahy. Týmová práce bývá často slabým místem lidí závislých na práci. Svým mučednictvím, nepřiměřenými nároky, malou schopností se vcítit do druhých lidí a porozumět mezilidským situacím dokáží otrávit atmosféru na pracovišti. Zaměstnavatel tak může přijít o jiné, často daleko užitečnější zaměstnance.

  • s tím souvisí i jejich horší komunikace a ochota sdílet podstatné informace se spolupracovníky;

  • zvláště nebezpečný je člověk závislý na práci jako nadřízený. Neustále podřízené kontroluje a kritizuje, nutí je ke spěchu, chce od nich nemožné, je nepředvídatelný, vytváří kolem sebe atmosféru napětí, neustále něco nestíhá, je necitlivý a nespravedlivě kritický. Často není schopen dodržet slovo. Mnoho zaměstnanců se pak takovým šéfům mstí pasivní rezistencí. Někteří odborníci jdou dokonce tak daleko, že doporučují, aby firma, pokud už chce člověka závislého na práci zaměstnávat, ho nechávala pracovat samostatně bez podřízených.

  • závislý na práci neumí delegovat pravomoc a zasahuje i do věcí, na které je škoda jeho kvalifikace (např. inženýr rozhoduje jaké kupovat kancelářské lepidlo). Proto mu často nezbývá čas na daleko důležitější záležitosti. Tím, jak na sebe soustřeďuje veškeré rozhodování, si jeho spolupracovníci odvyknou samostatnosti a v době jeho nepřítomnosti zavládne zmatek a bezvládí.

  • řada lidí závislých na práci je orientována na to, co nejvíce pracovat, ne dosáhnout co největší efektivity. Tito lidé proto často nadměrně pracují tam, kde by tvořivější člověk našel snazší, jednodušší a často i levnější řešení.

  • workaholismus je spojen s vyšším rizikem rozvoje závislosti na alkoholu a jiných látkách.

Nahrávám...
Nahrávám...