Odměna jednatele poskytovaná na základě smlouvy o
výkonu funkce je považována za příjem ze závislé činnosti podle ust.
§ 6 odst. 1 písm. c) bod
2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále
jen „ZDP“), jako odměna orgánu právnické osoby. Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti
nový
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“). Ten upravuje mimo jiné
také smlouvu o výkonu funkce jednatele. Zjednodušeně lze uvést, že výkon
funkce je bezúplatný. Obchodní společnosti (korporace) tedy musí současné
smlouvy o výkonu funkce jednatele nejpozději do 30. 6. 2014 přepracovat
a přizpůsobit novému zákonu, a to včetně nových pravidel pro odměňování.
Příklad č. 1Následující příklad se týká zdanění jednatele s měsíční odměnou
ve výši 30 000 Kč.
| Text | Kč |
| Měsíční odměna jednatele | 30 000 |
Zákonné pojistné placené
společností |
10
200
(34 %) |
| Zaokrouhlený základ daně | 40 200 |
| Zálohová daň 15 % | 6 030 |
Na výši daňového základu má vliv také skutečnost, zda
odměna jednatele podléhá či nepodléhá odvodům zdravotního a sociálního
pojištění. S účinností od 1. 1. 2012 byl okruh nemocensky pojištěných osob
rozšířen mimo jiné také o jednatele. Podmínkou však je, aby odměna
jednatele dosáhla tzv. rozhodného příjmu tj. částky 2 500 Kč měsíčně. Zdravotní
pojištění se z odměn jednatelů odvádí vždy bez ohledu na výši dosažené
odměny.
Příklad č. 2V tomto případě se podíváme na vliv zákonného pojistného na
výši základu daně.
| Text | Kč | Kč |
| Odměna jednatele | 2 200 | 6 000 |
Zákonné pojistné
placené
zaměstnavatelem | 198
(9 %) | 2 040
34 %) |
| Zaokrouhlený základ daně | 2 400 | 8 100 |
| Zálohová daň 15 % | 360 | 1 215 |
2.1 Vedení společnosti vykonávané na základě pracovněprávního
vztahu
Novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb., v ust.
§ 66d od roku 2012 umožňovala, aby
jednatel vykonával část aktivit spadajících pod výkon funkce v pracovním
poměru. Jednalo se např. o výkon funkce jednatele osobou, která byla současně
generálním ředitelem společnosti. V zákoně o obchodních korporacích ani v novém
občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2012 obdobu ust.
§ 66d zrušeného obchodního zákoníku
nenajdeme. V nové právní úpravě však není uveden ani výslovný zákaz
pracovního poměru orgánu obchodní korporace. To znamená, že v současné době
je postup v této oblasti opět nejasný. Při posuzování tzv. souběhu
funkcí se vracíme zpět ke stavu, jaký byl před datem 1. 1. 2012, a očekáváme,
jak bude tato problematika řešena odbornými stanovisky, pokyny a
judikaturou.
2.2 Souběh funkce jednatele a pracovního poměru, který není
uzavřen na obchodní vedení společnosti
Pokud bude jednatel pro stejnou společnost současně
vykonávat práci v pracovním poměru, jejímž předmětem není vedení společnosti
(např. na funkci konstruktéra, technika, obchodníka apod.), nevznikne v roce
2014 problém:
příjem z pracovněprávního vztahu je považován za příjem ze
závislé činnosti podle ust.
§ 6 odst. 1 písm. a)
ZDP,
odměna jednatele je považována za příjem ze závislé činnosti
podle ust.
§ 6 odst. 1 písm. c) bod
2 ZDP.
Pokud osoba, která je jednatelem, podepíše tiskopis
Prohlášení k dani, bude jí ze součtu obou příjmů (z pracovněprávního vztahu a
odměny za výkon funkce) sražena záloha na daň. Při výpočtu zálohy budou
zohledněny nezdanitelné části a slevy na dani, na které má jednatel nárok.
Stejně jako u ostatních osob s příjmy ze závislé
činnosti, nebude tento příjem zdaňován srážkovou dani, a to ani v případě, že
jednatel (daňový rezident) nepodepíše tiskopis Prohlášení k dani. Tato možnost
je od roku 2014 ponechána pouze v případě příjmů z dohod o provedení práce do
měsíčního příjmu 10 000 Kč.
Také na odměnu jednatele se vztahuje ust.
§ 16a ZDP o solidárním zvýšení daně, které
by mělo platit po omezené období 2013-2015. Podle citovaného ustanovení zákona
o daních z příjmů od roku 2013 platí, že při dosažení stanovené výše příjmů se
daň stanovená jednotnou sazbou (15 %) zvýší o dalších 7 % z rozdílu mezi:
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle
§ 6 a dílčího základu daně podle
§ 7 v příslušném zdaňovacím období a
48násobkem průměrné mzdy (odpovídá stropu vyměřovacího základu
pro pojistné na sociální zabezpečení ve výši 1 245 216 (48 × 25 942).
Příklad č. 3Pan Novák, jednatel společnosti Nova, s. r. o., pobírá v roce
2014 současně příjem ze závislé činnosti, odměnu jednatele a také autorské
honoráře za příspěvky do odborných časopisů (příjem zdaňovaný podle ust.
§ 7 odst. 2 ZDP). Vzhledem k tomu,
že má pan Novák i jiné příjmy než ze závislé činnosti, bude povinen po uplynutí
roku 2014 podat daňové přiznání. Pokud bude úhrn všech příjmů dosažených panem
Novákem činit např. 1 500 000, Kč bude daň vypočtena následujícím
způsobem:
- 15 % z částky 1 245 216 Kč,
Pokud by jednatel v roce 2014 obdržel pouze příjem ze závislé
činnosti (tj. příjmy plynoucí z pracovního poměru a z odměny jednatele) a tyto
příjmy by v kalendářním měsíci přesáhly 4násobek průměrné mzdy, vypočetla by
solidární zvýšení mzdová účetní již v průběhu zdaňovacího období (§ 38ha odst. 2 ZDP). Po uplynutí
zdaňovacího období je však každý poplatník, u něhož je daň zvyšována o
solidární zvýšení daně, povinen podat daňové přiznání (§ 38g odst. 4 ZDP). Tuto povinnost má
poplatník i v případě, kdy jeho výdělek převýšil 4násobek průměrné mzdy pouze
za jeden kalendářní měsíc v průběhu zdaňovacího období.
Společník může od společnosti obdržet několik druhů
příjmů, jak si ukážeme dále.
4.1 Příjmy z uzavřené pracovní smlouvy
Společník může pro společnost vykonávat činnost na
základě uzavřené pracovní smlouvy. V souvislosti s výkonem této činnosti je
osoba společníka zaměstnancem společnosti ve smyslu zákoníku práce, a to se
všemi souvisejícími právy a povinnostmi.
Pokud bude v rámci pracovněprávního vztahu podepsán
tiskopis Prohlášení k dani,…
