Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální zabezpečení

PRŮMĚRNÁ MZDA

Průměrná mzda se v roce 2024 zvýší z částky 40 324 Kč na částku 43 967 Kč. Výše průměrné mzdy se stanoví postupem uvedeným v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPSZ"), v návaznosti na § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPo"). Údaje potřebné pro výpočet průměrné mzdy stanoví prováděcí právní předpis, pro rok 2023 je to nařízení vlády č. 286/2023 Sb. ze dne 13. 9. 2023.

ROZHODNÝ PŘÍJEM PRO ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Rozhodný příjem se stanoví jako částka ve výši jedné desetiny průměrné mzdy zaokrouhlená na celých 500 Kč směrem dolů (srov. § 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP"). Částka rozhodného příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění zůstává stejná jako v roce 2023, tj. 4 000 Kč i pro rok 2024 (srov. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320 ze dne 19. 10. 2022).

REDUKČNÍ HRANICE PRO DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Výše dávek nemocenského pojištění se stanoví z redukovaného denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ určuje OSSZ z údajů uvedených na tiskopise "Příloha k žádosti o dávku". Denní vyměřovací základ se vypočítá tak, že započitatelný příjem zjištěný z rozhodného období se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období a snížených o vyloučené dny. Vyjde tak v podstatě průměrný denní příjem za rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na dvě desetinná místa.

Výše redukčních hranic (dále také "RH") pro výpočet dávek nemocenského pojištění (viz tabulka níže) pro rok 2024 byla vyhlášena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 313 ze dne 10. 10. 2023.

Pro zajímavost maximální denní vyměřovací základ v roce 2024 (4 397 Kč) činí po redukci:

Přechází-li nárok na dávku nemocenského pojištění z prosince 2023 do ledna 2024 a výše dávky v roce 2023 byla stanovena z denního vyměřovacího základu vyššího než 1 345 Kč, musí být tato dávka k 1. 1. 2024 přepočítána podle nových redukčních hranic.

REDUKČNÍ HRANICE PRO NÁHRADU MZDY

Náhrada mzdy náležející za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény se počítá z redukovaného průměrného výdělku stanoveného na jednu hodinu. Redukce průměrného výdělku probíhá na stejném principu jako redukce denního vyměřovacího základu. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy se počítají z redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu vynásobením přepočítávacím koeficientem 0,175. Od 1. 1. 2024 budou tak rovněž nové redukční hranice pro náhradu mzdy (viz tabulka níže).

I náhradu mzdy je zaměstnavatel povinen přepočítat k 1. 1. 2024 podle nových redukčních hranic, pokud prvních 14 dnů trváni dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény přechází z prosince 2023 do ledna 2024.

OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základy/platby pojistného a daňový základ pro povinnou účast na důchodovém pojištění

Minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude od ledna 2024 činit 13 191 Kč (tj. 30 % průměrné mzdy) a z toho minimální záloha na pojistné bude činit 3 852 Kč (29, 2 % z vyměřovacího základu).

Minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, kterou v roce 2024 zahájí, bude činit 10 992 Kč (tj. 25 % průměrné mzdy) a z toho minimální záloha na pojistné bude činit 3 210 Kč (29,2 % z vyměřovacího základu).

Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude v roce 2024 činit 4 837 Kč (tj. 11 % průměrné mzdy) a z toho minimální záloha na pojistné bude činit 1 413 Kč (29,2 % z vyměřovacího základu).

Rozhodná částka zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude v roce 2024 činit 105 520 Kč ročně, a to na základě údajů obsažených v nařízení vlády č. 286/2023 Sb. ze dne 13. 9. 2023 (srov. § 10 odst. 2 ZDP, § 17 odst. 2 a 4 ZDP).

Minimální měsíční platba pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ bude od ledna 2024 činit 216 Kč (tj. 2,7 % z 8 000 Kč).

MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO

Maximální vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se stanoví jako 48násobek průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Maximální vyměřovací základ činí v roce 2023 částku 1 935 552 Kč (40 324 Kč x 48) a v roce 2024 to bude částka 2 110 416 Kč (43 967 Kč x 48). Výše maximálního vyměřovacího základu je stejná jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ.

2. ZMĚNY OBSAŽENÉ V ZÁKONĚ Č. 321/2023 SB., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON Č. 582/1991 SB., O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, A NĚKTERÉ DALŠÍ ZÁKONY (TZV. "DŮCHODOVÁ NOVELA")

SLEVA NA POJISTNÉM PRO ZAMĚSTNAVATELE ZA ZKRÁCENÉ ÚVAZKY

V důchodové novele jsou obsaženy některé změny týkající se slev na pojistném pro zaměstnavatele za zkrácené úvazky. Tyto změny ale nepřináší žádné velké věcné zásahy, jedná se spíše o upřesňující změny, které vyplynuly z dosavadní praxe. Rovněž se jedná o změny legislativně technického charakteru, jako je například vložení nadpisu do zákona atd.

U skupin osob, za jejichž zaměstnávání může být sleva na pojistném poskytnuta, dochází k zpřesnění u osob starších 55 let a studentů. Stávající text v § 7a odst. 1 písm. a) ZPSZ "je starší 55 let" je nově s účinností od 1. 1. 2024 přeformulován na "dosáhl alespoň 55 let", což ale věcně nic nemění, pouze pro adresáty zákona bude text jasnější a nebude docházet k výkladovým nejasnostem. Stále ale platí, že osoba je starší 55 let již v den svých narozenin. Oproti tomu k věcné změně dojde u studentů, kdy do § 7a odst. 1 písm. d) ZPSZ byl vložen limitující údaj, že se jedná pouze o studenty do 26 let. Současná právní úprava totiž věkovou hranici pro studenty nemá.

V § 7a odst. 3 písm. c) ZPSZ se doplňuje, že limit 138 hodin v kalendářním měsíci se netýká okruhu osob mladších 21 let, jelikož na tyto osoby se nevztahuje ani podmínka kratší pracovní doby v rozsahu 8 až 30 hodin týdně, tudíž limit 138 hodin v kalendářním měsíci by pro tyto osoby byl proti smyslu zákona.

V § 7a odst. 5 ZPSZ dochází k drobné věcné změně, kdy nově zaměstnavatel bude moci záměr uplatňovat slevu na pojistném České správě sociálního zabezpečení oznamovat nejpozději současně s uplatněním této slevy na přehledu o výši pojistného. Tedy zaměstnavateli se prodlouží lhůta pro oznámení záměru uplatňovat slevu až do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který by byla sleva uplatňována (§ 9 odst. 1 a 2 ZPSZ).

V navrhovaném zákoně se rovněž například navrhuje doplnit zaokrouhlování při stanovování úhrnu vyměřovacích základů nebo částky průměrné mzdy v § 7a odst. 3 písm. a) a b) ZPSZ, a to na celé koruny směrem nahoru, což je způsob zaokrouhlování pro ZPSZ typický.

REFUNDACE NÁHRADY MZDY NEBO PLATU PRO ZAMĚSTNAVATELE (§ 203a ZP)

Od roku 2021 bylo do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP"), zahrnuto ustanovení § 203a ZP, které zavedlo refundaci vyplacené náhrady mzdy nebo platu pro zaměstnavatele ze státního rozpočtu, a to v případech, kdy zaměstnavatel vyplatil náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci za pracovní volno v souvislosti s akcemi pro děti a mládež (tábory). Tuto refundaci poskytovala zaměstnavatelům příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

V důchodové novele došlo ke zrevidování této právní úpravy tak, aby byl postup pro zaměstnavatele, kdy žádá OSSZ o úhradu náhrady mzdy nebo platu, upraven přímo v ZoPSZ. Do ZoPSZ byla vložena nová část desátá, která řeší postup při úhradě náhrady mzdy nebo platu podle § 203a ZP.

Oproti stávající úpravě se úhrada náhrada mzdy nebo platu podle § 203a ZP bude s účinností od 1. 1. 2024 poskytovat v režimu vracení přeplatku na pojistném podle ZPSZ. Žádost zaměstnavatele o tuto úhradu se bude považovat za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Zaměstnavatel bude muset stejně jako dosud spolu s žádostí dokládat splnění podmínek stanovených v § 203a ZP. Procesní řízení by však mělo být rychlejší a jednodušší. V novém § 123l ZoPSZ je upraveno zjednodušené řízení oproti klasickému správnímu řízení. Pokud OSSZ žádosti zaměstnavatele vyhoví v celém rozsahu, vyplatí mu úhradu na příslušný účet. Pokud OSSZ žádosti nevyhoví, byť i jen zčásti, musí zaměstnavatele písemně vyrozumět o této skutečnosti. Zaměstnavatel má poté možnost, pokud nebude souhlasit s výsledkem vyřízení žádosti na OSSZ, podat žádost o vydání rozhodnutí v dané věci. OSSZ bude následně povinna postupovat podle správního řádu a vést správní řízení.

ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

V důchodové novele je obsaženo i několik změn týkajících se oblasti dávek nemocenského pojištění. Jedná se například o rozšíření vzniku nároku u dávek peněžitá pomoc v mateřství (dále jen "PPM"), ošetřovné a dlouhodobé ošetřovného.

U PPM nově vznikne nárok na tuto dávku i ženám, které až do nástupu na PPM pobírají nemocenské z předchozího nemocensky pojištěného zaměstnání (srov. § 32 odst. 1 písm. f) ZNP). Co je důležité zmínit, je, že není podmínkou, aby žena skončila zaměstnání jako těhotná. Může být dokonce uznána dočasně práceneschopnou i pro jiný důvod, než je těhotenství.

Zaměstnanec bude mít nově nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně…