Změny v pracovním právu v 2. pol. roku 2025

1.1.1

Změny v pracovním právu v 2. pol. roku 2025

JUDr. Petr Bukovjan

Již několik měsíců zavádějí zaměstnavatelé do své praxe změny, které s účinností od 1. 6. 2025 přinesla tzv. flexinovela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZP"), a dalších právních předpisů. Vedle toho musejí ale personalisté a mzdové účetní sledovat další změny, které se týkají jejich práce. Přinášíme jejich aktuální přehled.

 NahoruProgram podpory zdraví

Od 1. 6. 2025 existuje v § 55a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZSZS"), nový institut nazvaný "program podpory zdraví". Zákon jím rozumí dobrovolný "soubor opatření, která může zaměstnavatel vytvářet a nabízet zaměstnancům s cílem umožnit vyšší využití nástrojů zdravotní prevence".

Když už se zaměstnavatel rozhodne program podpory zdraví zavést a realizovat, právní úprava mu ukládá povinnost za tímto účelem spolupracovat s osobami s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví a nastavený program podpory zdraví nejméně jednou ročně vyhodnocovat.

Co se týče vymezení konkrétních nástrojů zdravotní prevence a možných spolupracujících osob, stejně jako způsobu vyhodnocení programu podpory zdraví, odkazuje zákon na prováděcí vyhlášku. Tou je vyhláška č. 243/2025 Sb., s účinností od 18. 7. 2025. Z ní vyplývá mj. následující:

• Mezi možné nástroje zdravotní prevence poskytované zaměstnavatelem v rámci programu podpory zdraví patří např. podpora duševního zdraví a psychické odolnosti, snižování vlivu závislosti nebo zlepšování kondice pohybového aparátu.

• Vyhláška rozlišuje mezi osobami, s nimiž zaměstnavatel spolupracuje při zavedení programu podpory zdraví, a osobami, které ke spolupráci přizve podle charakteru zvoleného nástroje zdravotní prevence, aby byla příslušná opatření realizována.

• Způsoby vyhodnocení programu podpory zdraví jsou uvedeny demonstrativně, zaměstnavatel tedy může zvolit i jiné. Vyhláška stanoví, že toto hodnocení vychází např. z porovnání výchozích a závěrečných souhrnných hodnot vývoje pracovní neschopnosti na pracovišti, využitelnosti programu podpory zdraví samotnými zaměstnanci nebo jeho finanční efektivity, je-li to účelné.

• Pokud jde o období pro hodnocení programu podpory zdraví, vyhláška ho definuje popravdě "kouzelným" způsobem, totiž jako "dvanáct po sobě následujících měsíců kalendářního roku, ve kterých je program podpory zdraví uskutečňován a jsou sledovány jeho dopady".

Vzhledem k tomu, že zavedení programu podpory zdraví nepřináší zaměstnavateli samo o sobě žádné benefity na daňové či jiné úrovni (opatření obdobného charakteru může realizovat i mimo tento režim), naopak je spojeno s určitými povinnostmi (okruh spolupracujících osob a vyhodnocování), lze pochybovat, budou-li mít zaměstnavatelé o toto vůbec zájem.

 NahoruVstupní lékařská prohlídka tzv. dohodářů

Začátkem června 2025 doznala velkých změn též právní úprava vstupní lékařské prohlídky dle § 59 odst. 1 ZSZS. Od uvedeného data platilo, že zaměstnavatel musí zajistit provedení vstupní lékařské prohlídky u uchazeče o zaměstnání před vznikem každého pracovněprávního vztahu,

1. má-li být taková osoba zařazena k práci, která patří dle kategorizace prací do II., II. rizikové, III. a IV. kategorie, nebo
2. je-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy.

Zřejmě nezamýšleným důsledkem nové právní úpravy bylo, že se zpřísnila pravidla pro vstupní lékařskou prohlídku co do zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do 31. 5. 2025 vycházela totiž právní úprava z toho, že uchazeče o zaměstnání v rámci některé z dohod (tzv. dohodáře) nutno vyslat na vstupní lékařskou prohlídku jen tehdy, pokud má být zařazen k práci, která je podle zvláštního zákona prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. či jinými právními předpisy. Jinak řečeno, podle předchozí právní úpravy nemusel zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistit až na výjimky ani u (budoucího) dohodáře, který má konat práci ve II. nerizikové kategorii, kdežto novela mu takovou povinnost uložila (absenci této povinnosti spojila novela výhradně a jen s prací v I. kategorii, aniž by rozlišovala druh pracovněprávního vztahu).

S účinností od 30. 9. 2025 se pravidla pro vstupní lékařskou prohlídku zase změnila. Stalo se tak zákonem č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Nová právní úprava představuje ve vztahu k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr "návrat" k pravidlům, která platila do 31. 5. 2025. Pro vstupní lékařskou prohlídku u tzv. dohodářů platí v současné době následující:

• povinnost zajistit před vznikem pracovněprávního vztahu na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) vstupní lékařskou prohlídku má zaměstnavatel jen tehdy, pokud:

  1. má být tzv. dohodář zařazen "k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou" (tj. ve II. rizikové, III. a IV. kategorii), nebo
  2. součástí této práce má být činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 ZSZS nebo jinými právními předpisy (jde např. o práci konanou řidiči z povolání, zdravotnickými pracovníky nebo s tzv. profesním rizikem), v tomto případě bez ohledu na kategorizaci prací.

• v ostatních případech je na zaměstnavateli, zdali bude po uchazeči o zaměstnání v rámci některé z dohod vstupní lékařskou prohlídku požadovat, či nikoliv (jde o možnost, ne povinnost); nově patří pod tento bod opět situace, kdy má tzv. dohodář konat práci ve II. nerizikové kategorii a pro její výkon nejsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou nebo jiným právním předpisem (dále též jako "zvláštní podmínky zdravotní způsobilosti"); provedení vstupní lékařské prohlídky v případech, kdy není povinná, si může vyžádat i tzv. dohodář sám; zaměstnavatel ho pak musí na takovou prohlídku poslat a za tímto účelem vystavit žádost o její provedení.

V té souvislosti upozorňujeme na společné stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstva zdravotnictví (MZ), nazvané "Lékařské prohlídky mladistvých zaměstnanců v souvislosti s tzv. flexinovelou zákoníku práce" a dostupné na webových stránkách obou těchto ministerstvech.

V něm zmíněná ministerstva potvrzují, že ve vztahu k mladistvým zaměstnancům, tj. mladším 18 let, platí speciální pravidla a podle § 247 ZP musí být u nich vstupní lékařská prohlídka před vznikem pracovněprávního vztahu provedena vždycky, bez ohledu na druh pracovněprávního vztahu a kategorizaci prací. Vedle toho lze ale ve stanovisku najít odpověď mj. na otázku, kdo u těchto zaměstnanců pracovnělékařské prohlídky provádí – zdali je k posouzení jejich zdravotní způsobilosti k práci příslušný výhradně a jen poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, nebo tak může za podmínek uvedených v § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS (práce zařazená v I. kategorii bez zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti) učinit též praktický lékař pro děti a dorost coby registrující poskytovatel mladistvého. Vyjádření ministerstev citujeme:

• "Pracovnělékařské prohlídky mladistvých zaměstnanců může provádět vedle poskytovatele pracovnělékařských služeb také pediatr, ale jen pokud jde o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li jejich součástí činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy [ § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS ].

• Pediatr je povinen pracovnělékařskou prohlídku provést na základě písemné žádosti zaměstnavatele (§ 54 odst. 3 ZSZS)."

 NahoruNehlášená práce cizinců

Na základě zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, došlo s účinností od 1. 10. 2025 ke změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZZ"). Tato novela se významným způsobem dotkla zaměstnávání cizinců, konkrétně informační povinnosti zaměstnavatele s tím spojené.

Podle § 87 odst. 1 ZZ platí, že o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky občanem Evropské unie, jeho rodinným příslušníkem (§ 3 odst. 2 ZZ), rodinným příslušníkem občana České republiky uvedeným v § 3 odst. 3 ZZ, cizincem uvedeným v § 98 písm. a) až e) a j) a l) až v) a § 98a ZZ, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizincem, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta, je jeho zaměstnavatel povinen informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce. Činí tak pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené Úřadem práce nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou stanovenou vyhláškou MPSV č. 117/2024 Sb. Nesplňuje-li informace tyto podmínky, nepřihlíží se k ní.

Do 30. 9. 2025 musel zaměstnavatel informovat krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Po novele je povinen splnit svoji informační povinnost ještě před okamžikem takového nástupu (tj. dříve, než cizinec k výkonu práce vůbec nastoupí).

Nesplnění této povinnosti může mít pro zaměstnavatele nepříjemné následky. Změnovým zákonem bylo totiž do zákona o zaměstnanosti doplněno v § 5 nové písm. j) obsahující pojem "nehlášená práce". Tou se rozumí "práce konaná osobou uvedenou v § 87 odst. 1 větě první, u níž zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce této osoby".

S tím souvisí i změna ve výčtu přestupků na úseku zaměstnanosti. Podle dosavadní právní úpravy riskoval zaměstnavatel nesplněním informační povinnosti pokutu až do výše 100 000 Kč za obecný přestupek spočívající v nesplnění oznamovací nebo registrační povinnosti podle zákona o zaměstnanosti nebo nevedení evidence v tomto zákoně stanovené. Nyní je tomu jinak. Umožní-li totiž zaměstnavatel výkon nehlášené práce, dopustí se tím nově samostatného přestupku dle § 139 odst. 2 písm. f), resp. § 140 odst. 1 písm. g) ZZ, a to s rizikem…