č. 3679/2018 Sb. NSS, Služební poměr: služba přesčas u příslušníků Vězeňské služby České republiky
č. 3679/2018 Sb. NSS
Služební poměr: služba přesčas u příslušníků Vězeňské služby České republiky
k § 53 a § 125 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
Při nerovnoměrném rozložení pracovní doby podle § 53 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vzniká příslušníku nárok na peněžité plnění za práci přesčas podle § 125 tohoto zákona až po uplynutí tří měsíců od konce tzv. vyrovnávacího období stanoveného podle § 53 odst. 3 písm. b) téhož zákona. Dříve se pak tento nárok ani nemůže začít promlčovat.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2017, čj. 22 Ad 1/2017-273)
Věc: Milan B. a další proti generálnímu řediteli Vězeňské služby České republiky o nárok na peněžité plnění za práci přesčas.
Ředitel Věznice a ústavu pro VZD Opava zamítl žádosti žalobců o doplacení přesčasových hodin za nařízenou službu přesčas za roky 2012, 2013 a 2014.
Proti rozhodnutím podali žalobci odvolání. Žalovaný změnil napadená rozhodnutí tak, že žádostem vztahujícím se na období od 1. 9. 2012 do 31. 12. 2014 vyhověl a žádosti dopadající na dobu od 1. 1. 2012 od 31. 8. 2012 z důvodu promlčení zamítl.
Žalobci podali proti tomuto rozhodnutí žalobu u Krajského soudu v Ostravě, v níž namítali, že žalovaný nesprávně posoudil počátek běhu promlčecí doby, neboť podle žalobců nemohou být promlčeny nároky za dobu od 1. 7. do 31. 8. 2012. Skutečně odpracované hodiny jsou jim vypočítávány podle tříměsíčních srovnávacích období, kde až každý třetí kalendářní měsíc dochází k výpočtu skutečně odsloužených hodin. Běh promlčecí doby ve vztahu k nárokům za práci přesčas vykonanou v červenci a srpnu 2012 tak nemohl začít dnem 31. 8. 2012, neboť až 30. 9. 2012 byl žalobcům znám počet skutečně odsloužených hodin ve srovnávacím období III. čtvrtletí roku 2012.
Peněžité nároky z výkonu práce přesčas pak podle § 125 zákona o služebním poměru vznikají až po uplynutí dalších tří měsíců, neboť až po jejich uplynutí je jasné, že otázka práce přesčas nebyla vyřešena poskytnutím náhradního volna.
Žalovaný uvedl, že k institutu promlčení se neváže žádné vyrovnávací období, jež by promlčecí dobu prodlužovalo. Rozhodný je tedy měsíc, v němž byla přesčasová služba vykonána.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle § 53 odst. 1 zákona o služebním poměru „[d]oba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období 1 měsíce, a to rovnoměrně, nebo nerovnoměrně. Změna rozvržení doby služby musí být oznámena příslušníkovi zpravidla nejpozději 3 dny před nástupem do služby. Neumožňuje-li povaha služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář nejpozději 1 den předem počátek směny. Konec směny určí podle potřeb služby.“
Podle § 53 odst. 2 zákona o služebním poměru „[p]ři rovnoměrném rozvržení doby služby se doba služby rozvrhuje zpravidla na 5 dnů v týdnu tak, aby
a) nepřetržitý odpočinek v týdnu připadl, jestliže je to možné, na sobotu a neděli,
b) směna v jednotlivých…
