č. 3804/2018 Sb. NSS, Řízení před soudem: určení příslušného služebního funkcionáře jako žalovaného
č. 3804/2018 Sb. NSS
Řízení před soudem: určení příslušného služebního funkcionáře jako žalovaného
k § 69 soudního řádu správního
V řízení o žalobě proti rozhodnutí služebního funkcionáře ve věcech služebních poměrů dle § 69 soudního řádu správního je žalovaným správním orgánem služební funkcionář, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Odlišné právní názory zastávané částí judikatury tříčlenných senátů byly popřeny usnesením rozšířeného senátu ze dne 5. 5. 2015, čj. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2018, čj. 1 As 110/2018-37)
Prejudikatura: č. 459/2005 Sb. NSS, č. 534/2005 Sb. NSS, č. 896/2006 Sb. NSS, č. 1014/2007 Sb. NSS, č. 3257/2015 Sb. NSS a 3774/2018 Sb. NSS.
Věc: Aleš V. proti náměstkyni ministryně obrany pro řízení sekce správní o určení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění v důsledku služebního úrazu, o kasační stížnosti žalobce Žalobce je bývalým vojákem z povolání, který ve 32 letech při vojenském výcviku utrpěl služební úraz. Úraz na žalobci zanechal trvalé následky omezení pohyblivosti pravého ramenního kloubu, akromioklavikulární artrózu (skloubení klíční kosti a výběžku lopatky) a poruchu dynamiky krční páteře. Kvůli těmto trvalým následkům byl žalobce shledán fyzicky nezpůsobilým pro povolání vojáka. Z armády byl proto propuštěn. V posuzované věci jde o výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění žalobce v důsledku výše uvedeného služebního úrazu.
Žalobce se po úrazu obrátil na ředitelku Agentury pro právní zastupování Ministerstva obrany s žádostí o přiznání náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění v důsledku služebního úrazu podle § 119 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Požadoval 720 000 Kč. Ředitelka žalobci přiznala náhradu ve výši 378 000 Kč. Žalobce s takovouto výší odškodnění nesouhlasil a proti rozhodnutí ředitelky se odvolal. Ředitelka odboru legislativního a analytického Ministerstva obrany však odvolání zamítla rozhodnutím ze dne 29. 5. 2014.
Žalobce rozhodnutí o odvolání napadl žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). V žalobě uvedl argumenty, proč je odškodnění nepřiměřeně nízké. Městský soud žalobu zamítl.
Rozsudek městského soudu ze dne 13. 3. 2018, čj. 10 Ad 15/2014-55, žalobce (stěžovatel) napadl kasační stížností. V ní uvedl jedinou kasační námitku. Nesouhlasil s právním názorem městského soudu, že „[j]en přetržení profesionální sportovní kariéry by však mohlo být důvodem pro zvýšení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění na více než dvojnásobek hodnoty bodového ohodnocení“.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhla kasační stížnost zamítnout.
Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení.
Z odůvodnění
III. A K otázce pasivní procesní legitimace
[9] Dříve než kasační soud přikročil k věcnému posouzení kasační stížnosti, zabýval se otázkou pasivní procesní legitimace žalované. Podle § 69 s. ř. s. platí, že „[ž]alovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla“. V řízení o žalobách…
